Speciální vytrvalost

0 Autor: - 13.12.2015 - Nezařazené

Speciální vytrvalost jednotlivých svalů je energetickou záležitostí. Sval pracuje, dokud má pro svoji práci energii. Ta pochází z chemické sloučeniny – adenosintrifosfát (ATP).
Sval má k dispozici čtyři zdroje ATP:

  • vlastni zásobu
  • kreatin – přirozenou látku, která je součástí sval
  • cukr (glykogen) uloženy ve s valové buňce a v játrec
  • tuk uložený ve svalové buňce.

Zásoba prvních dvou zdrojů – vlastní zásoby ATP a kreatinu je nízká, vyčerpá velmi brzo a slouží svalu při jeho maximálně silových výkonech. Při výkonech nad 20 sek. si musí sval vyrobit ATP z glykogenu, nebo tuku. Tuky potřebují ke své přeměně specifické podmínky (dlouhotrvající všeobecně vytrvalostní výkon při nízké intenzitě). Proto jediným zdrojem energie pro potřeby svalů při speciální vytrvalostní práci je glykogen. Jeho přeměna na ATP se děje ve svalu dvěma způsoby:

  • Aerobní (AE) přeměna
    Když jsou svaly zatěžovány při nízké intenzitě, proudí jimi dostatek okysličené krve a glykogen se na ATP proměňuje za přítomnosti kyslíku. Tento způsob přeměny energie jí nejvýhodnější, protože umožňuje teoreticky neomezeně dlouhou práci svalů, ale „funguje” jenom při nízké intenzitě.
  • Anaerobní (AN) přeměna
    Při výkonech vysoké intenzity je průtok krve nedostatečný a glykogen se na ATP přeměňuje bez přítomnosti kyslíku. Anaerobní glykolýza, jak se tento děj jmenuje, umožňuje svalům jenom omezenou práci, protože vytváří odpadni produkt – kyselinu mléčnou (laktát). Ta je příčinou svalové únavy a nakonec i jejích selhání.
    Jelikož svaly nejsou dostatečně prokrvovány, hromadící se laktát se shromažďuje ve svalech. Chemická reakce přeměny glykogenu na ATP se zpomaluje. Svalové vlákno tudíž dostane méně ATP, nerelaxuje a zůstává napjaté, čím dál tím víc brání průtoku krve. Zcela paradoxně čím víc se v této chvíli snažíte udržel na chylech, tím méně skutečně vydržíte (však to každý z nás zná, jak se po dvouhodinové dřině berou jen ty největší madla a houby z toho, ty ruce už prostě nedrží….). Celý proces anaerobní glykolýzy a výsledného selháni svalů přitom netrvá déle než
    3 minuty. Ve “finále” pak laktát narušuje vnitřní prostředí organizmu (okyseluje ho) a záporně ovlivňuje CNS (pro neznalé Centrální Nervovou Soustavu). Dochází k narušení nervové regulace a řízení pohybu, objevuje se nekoordinovanost. bolest ve svalech a jejich činnost se výrazně snižuje až zastavuje.

Podle intenzity lezení a na ní závislém způsobu přeměny energie ve svalech, rozlišujeme ve sportovním lezeni dva režimy speciální vytrvalosti – vytrvalost při vysoké a vytrvalost při střední intenzitě.

  • Speciální vytrvalost při vysoké intenzitě (angl. anaerobic endurance) potřebujete při souvislém, maximálně těžkém lezení, kde každý z kroků vyžaduje 60-80 % maximální síly. Svaly pracuji anaerobně a Vy jste schopni lézt touto intenzitou maximálně 3 minuty. Také se ji říká, vcelku správně, vytrvalost v maximální sile.
  • Speciální vytrvalost při střední intenzitě (angl. stamina) potřebujete při souvislém, těžkém lezení, kde každý z kroků vyžaduje 40-60 % maximální sily. Svaly pracuji kombinovaným, anaerobně – aerobným způsobem a Vy jste schopni lézt touto intenzitou 5-10 min.

Dělení tréninku, jak již bylo zmíněno je podle přísunu kyslíku:

Vybavení na ferraty

Kompletní vybavení na ferraty a lezení najdete na www.alpsport.cz

Žádné komentáře